Spoření nesouvisí s tím, kolik má kdo peněz, ale jak se rozhoduje. Stačí nastavit návyky lépe a začít řídit vlastní finanční chování. Ukážeme vám nejčastější chyby, které ukrajují tisíce korun a poradíme, jak začít s postupnou změnou.
Co je to syndrom prázdné peněženky
Syndromem prázdné peněženky se označuje situace, kdy domácnost tvrdí, že jí nezbývá žádná suma na úspory a její peníze mizí neznámo kam.
Zpravidla nemají přehled o příjmech a výdajích, netvoří žádnou rezervu, neodkládají peníze na dlouhodobé cíle. Argument, nemám z čeho spořit, je ovšem lichý. Praxe ukazuje, že každá domácnost má rezervy, jen je členové nedokázali odhalit. Někdy proto, že se nad situací nezamýšleli do hloubky, jindy proto, že nejsou schopni rozbít zažité vzorce chování. Přiblížíme situace, které jsou častým scénářem mnohých rodin.
Drobná útrata každý den
Velká část rodin nehlídá drobné každodenní výdaje. Ty jsou velkým zlodějem peněz z peněženky. Malá útrata u automatu, drobná svačina, občerstvení na benzince, pozornosti pro děti, pravidelná káva, nákup levného kousku oblečení. V součtu jsou tyto nákupy reprezentovány velkou částkou, ta se ztrácí téměř nepozorovaně.
Změnu dosáhnete už pouhým zapisováním. Každou útratu si zapište a na konci měsíce zhodnoťte, kolik peněz zmizelo v drobných a zbytečných výdajích. Právě jste získali první malý zdroj, který můžete přesměrovat do úspor.
Nulová finanční rezerva
Nespočet rodin žije v napětí, že jim peníze nebudou do konce měsíce stačit. To, že je rodina bez finanční rezervy, je zdrojem neustálého stresu. Jakýkoliv výpadek příjmů může ochromit běžné nákupy potravin a jiné nezbytné výdaje. Absence rezervy je podvědomím neustále vnímána, trvalý tlak působí únavu a frustraci.
Řešení se samo nabízí. Začít rezervu pomalu budovat. Nejlepším začátkem je odložení části příjmů okamžitě v den výplaty. Pokud nejsou příjmy pravidelné, odkládejte například 5 až 10 % z každého příjmu, který vám přijde na účet. S růstem rezervy roste pocit stability.
Přijetí vysokých fixních nákladů
Velká část rozpočtu odchází na fixní náklady. Ty bývají zbytečně vysoké, ale lidé je přijímají jako nutný standard, přestože drtivá většina z nich může být snížena. Nabízí se levnější úvěry, lepší pojistné produkty, nižší ceny energií i levnější internet a telefonní tarif. Postupně lze upravit i splátky hypotéky nebo jiných dlouhodobých úvěrů.
Někdy je možné jít ještě hlouběji, není naše bydlení příliš drahé? Není možné najít levnější alternativu?
U každé položky, kterou z účtu platíte se ptejte, zda vám přináší dostatečnou hodnotu a zda není možné pořídit ji levněji.
U fixních položek je velká výhoda v tom, že najdete zdroj úspor bez zásadního omezení kvality života a snížení spotřeby.
Impulzivní nákupy jako zlo
Ekonomové se shodují, že drtivá část nákupů je realizována ne ve chvíli potřeby, ale v době, kdy nás ovládnou emoce. Stres, únava, pocit méněcennosti či sociální tlak okolí vedou k impulzivním nákupům. Ty přinášejí jen chvilkový pocit uspokojení, ale dlouhodobě snižují finanční stabilitu. Cesta ven vede přes pochopení vlastních spouštěčů jednání. Jestliže člověk ví, že utrácí především z důvodu napětí a chvilkové úzkosti, měl by si najít jinou copingovou strategii. Pomáhá, když si dáte den nebo dva dny pauzu před zamýšleným nákupem. Bez obav, zboží tam bude stále. Po uplynutí dané doby zhodnotíte, jestli je nákup skutečně nezbytný.
Finanční plán do každé domácnosti
Každé hospodaření potřebuje plán. Zpracujte si rozpočet a určete budoucí cíle. S finančním plánem můžete podpořit reálné změny, které povedou k navýšení úspor. Finanční plán je třeba pravidelně aktualizovat a přizpůsobovat.
Nepodléhejte sociálním tlakům, utrácejte pouze tehdy, když je to vaše vlastní potřeba. Nesnažte se vyrovnávat s ostatními a kritickým okem pohlížejte na sociální sítě. Vytvořte si vlastní definici finančního úspěchu a tu následujte.
